Rok se s rokem, plus mínus měsíc dva, sešel a opět tu byl další Výročák Stargate Command. Tentokrát v jiných prostorách, méně útulných, ale my jsme si poradili.

     Ten den jsem si příjemně přispala a poté hnedle na bus a na místo konání. Přišla jsem první a objednala si hned snídaňooběd. Nemusela jsem ale čekat ani pár minut a už začali přicházet ostatní. Sešel se nás tam nakonec docela slušný počet.

     Zbytek (nebo spíš nadpoloviční většinu) své pizzy se mi podařilo udat v davu (prostě JE moc velká, vždycky ;-)) a za drobného rozptylování Montym, který si hrál se stolní reklamou na pivo ve tvaru pyramidy a tedy mi furt před očima tančil Ha’tak (ale to myslím v dobrém :)), jsem poslouchala či se připojovala do okolních rozhovorů.

     Časem jsem se přemýstila k Iris a pak k Páje a Rendie, kde jsme krásně probrali nějaké ty zahraniční cony. Ty, co byly i ty, co budou. Richard Dean Anderson dělá letos nějaký výlet po conech Evropy, tedy já bych ho měla vidět na Fedconu, Pája si za ním dojede zas do Anglie.

     Další byly na programu SG Aktivity. Však co by to byl pro mě za Výročák bez SG Aktivit :). Na to jsem se moc a moc těšila. Rozlosovali jsme si teamy (byla jsem s Rendie) a začali. Podařilo se mi prohrát finále v kámen-nůžky-papír (bez ještěra a Spocka), takže jsme začali poslední. Nevadí :). Aktivity byly opět super, co dodat. Vyzdvihla bych pro mě nezapamatováníhodnější pojem a to pojem „drak“, který si vylosovala Rendie a měla mi ho nakreslit. Nutno podotknout, že ten mi zůstane v paměti velmi dlouho (v naprosto dobrém a velmi krásném slova smyslu :)). Poté, co začala Rendie s něčím, co by mohlo být něco s křídly a zobákem, jsem chvíli horečnatě přemýšlela, jak se jmenoval ten havran z dílu Spirits. Nicméně Xe’ls to nebyl. Druhý obrázek byl naprosto dokonalý. Křídla z listů to jen podtrhovala. Doufám, že mě Rendie po těchto řádkách nebude chtít zabít, ale bylo to prostě dokonalé ;-). A dala jsem to :). A třeba na Petroita byl taky krásný pohled, jak člověk viděl, že když hádá, jeho mozek prostě funguje v SG módu a něco jako pantomimu napsání adresy na dopis bere stylem „to myslíš v té epizodě, jak Sam...“ :-). Nakonec jsme se s Rendie dostali do cíle a má pantomima X-301 (tu jsem si ale vážně užila, miluju tu hru :)) dovršila naši výhru (ale, upřímně, jelikož snad všichni vše uhodli, na tom, kdo dorazí nejdříve, se z velké části promítly šestibodové pojmy, které náš team uhádl nejčastěji, takže jsme se posunuli dále). Ale tak, nebuďme skromní, prostě jsme dobrý ;-).

     Po hře vyndala Pája své nafocené výtvory. A to jsem docela mrkala. Základní koncept je to, že má Pája figurky Jacka (případně celého SG-1 teamu), foťák, velký smysl pro detail a hoodně trpělivosti. Totiž, fotky, které jsme viděli, měly uměleckého ducha a zachycovaly zvláště Jacka při nejrůznějších úkonech (a ZCELA slušných, jen, aby si někdo nemyslel... nic takového, co se děje s figurkama na conech :)). Nemluvě o tom, co za rekvizity a rekvizitky k tomu Pája vyrobila. Mít klobouk, tak smeknu. Moc pěkně udělané.

     Krom toho to u mne vyvolalo ještě takový krásný hřejivý pocit, který mi říkal „Ne, vážně nejsi sama, spoustu jiných lidí dělá podobné opravdu zvláštní šílenosti a ne, že ne.“ ;-)

     Z večera se pomalu stávala noc. Ještě jsem využila času k pokecu s dalšími známými tvářemi, ale konec se nezadržitelně blížil. Na metro jsem ještě šla s Petroitem a Pájou, až jsem se rozloučila i s nimi a přítomnost Výročáku se stala minulostí.

     Nicméně, mohu jen chválit, bylo příjemné se zase sejít, popovídat si a zahrát si :). Vskutku ano.

Tar-ara Istandil