Pragocon 2006

   (Praha 10. - 12. 2. 2006)


   Pátek:
   Po úvodním tradičním zamotání se na Dejvické, jsem dorazila na místo konání, zaregistrovala se, vyfasovala materiály a obdržela také svazující jednopoužiťovou modrou pásku s nápisem Pragocon na ruku (tu jsem nejprv nesnášela, ale člověk si na okovy zvykne a pásku jsem nosila ještě pár dní po conu :)).
   Něco před sedmou hodinou jsem se rozhodla změřit si svůj sci-fi postřeh. Při hledání SG místnosti ovšem můj postřeh selhal (asi to nebylo dostatečně sci-fi), minula jsem přízemí a dvakrát prohledala všechny patra i mezipatra. Potěšilo mě ale, že jsem nebyla sama, jelikož jsem potkala Jacoba Cartera a hledali jsme spolu. Pomoc přispěchala z vnějšku a nakonec jsme se dostali tam, kam jsme chtěli (do SG místnosti v přízemí) a, Goa’ulde, div se, i včas.
   Tato soutěž čítala 21 ukázek z různých sci-fi seriálů. Velmi jsme se tu nasmáli. Počítání stran obrazců, určování, co za zvíře se na okamžíček mihlo kdesi v rohu scény a ještě na obrázku, hádání, v jaké poloze měla nějaká žena ruce nebo určování, jaké značky byla kamera, kterou se v seriálu něco natáčelo… to je jen mírný výčet toho, co tam bylo. Člověk si pak připadal jako blbec :). Ale byla to paráda :D.
   Vyhodnocení mělo přijít až o dvě hodiny později a teď přišla řada na přednášku o technologiích v SG. Tentokrát se probralo víc než jen Brána (ta byla až na konci). A poprvé zde byl zkrizitován Prométheus a jeho skon (nechť je mu vesmír lehký).
   A následovalo ono vyhodnocení. Pouštěli se znovu ukázky. Ti, co zde poprvé nebyli, si zkoušeli svůj postřeh (ale už ne psanou formou, ale přímo aktivním vyvoláváním odpovědí) a od těch, co tu byli, zaznívali při ukázkách výdechy jako: „Aháá!…Sakra!…Hahaha…Dopr, to jsem nestihl ani teď…“ a jiné. Ještě se pouštěli tři další nové, původně určené, kdyby to bylo nerozhodně.
   První byla Martja se 7 body (7/21 …takhle těžký to bylo!). Druhá jsem skončila já (6b a 6 pomocných). Ještě teď absolutně nechápu, jak se to stalo. Normálně bych byla schopná přehlédnout i mrtvolu, pokud bych o ní přímo nezakopla. Ale bylo to supr. Vybrala jsem si 4 pěkné fotky ze SG. Třetí pak byl Jacob Carter. A pak už se nepamatuju…moje paměť je taky skvělá :).
   V jedenáct měla být ve SW místnosti přednáška o Darth Vaderovi, ale ta byla odložena na později. V mezičase jsem si tedy zaskočila na DDR. Konečně člověk skáče taky na něčem jiném než na koberci :).
    Darth Vadera přednášela Darth Zira, takže to bylo poněkud Sithsky laděné. Probírala tam Anakinův psychologický vývoj, jeho ztráty a oběti a padli tam zajímavé teorie o jeho zrození.
   Spánek pak probíhal (spíš neprobíhal) dost blbě. Ono když kousek od vás někdo furt kecá, tak se spí dost špatně.
   
    Sobota:
   Ráno jsem zamířila na technologie SGA. Probíralo se město Atlantis (kde Dragon Lord nezapomněl při ŽÁDNÉ příležitosti upozornit na zálibu Antiků ve skle), lodě (kde byl podruhé zkritizován skon Prométhea – chudák…) a ostatní technologie jako osobní štíty.
   Následovala půlhodinka s ananasem v SG aneb ať je radiace, mráz nebo jiná galaxie, ananas se vždycky někde skryje :). Člověk se na to může dívat furt a neomrzí to :D.
   Pak byla další soutěž, při které jsme se rovněž pobavili. Stínohry ze Stargate, neboli poznej stíny tvorů, postav, techniky. Ono poznat stín ve tvaru kružnice…tomu já říkám umění. Nápověda typu „Vypadá to jako sněhová koule, že…“ byla poněkud…škodolibá :D. Mohli jsme si ale odnést poučení o tom, kdy máme či nemáme zdrhnout, až někde zahlédneme specifické stíny…:).
   Teď byla přestávka, akorát stvořená na jídlo a shlédnutí kousku Červeného trpaslíka, který v jídelně neustále běžel.
   Další SG program bylo pouštění fanfilmů. Následoval Jukebox 1, kde se z větší části rekapitulovali ty nejlepší music vidy z léta.
   Pak byla SG hra, kterou jsem však neabsolvovala z důvodu Františčiny přednášky o utrpení hrdinů v literárním bloku (to je umístění, hrdinové trpěli všelikde :)).
   Následně jsem se s přáteli přesunula do tělocvičny, kde bylo tradiční místo na hry a tradičně méně kyslíku. Hráli jsme Osadníky (u nás taktéž tradiční) a furt mě tam o něco okrádal zloděj, grr :).
   Na další přednášku jsem šla až na Antiky (Altařany) a Ori, která začala až o půlhodiny později a byla dost rychle hnaná, aby taky do půlhodiny skončila.
   Zase jsem se pak chvilku bezcílně potulovala než začla Nikdova přednáška Replikátoři versus zbytek světa. Nikdo poukazoval na to, co replikátoři umí, co neumí, jak jsou občas divní a zmínil jejich památné chvíle setkání s Jackem, jakožto největším nepřítelem a jejich největší chybou. I zde jsme se pobavili. Nechyběli tu ani videoukázky (zvlášť potkávání Jacka). Ještě také zmiňoval, kterak jásá Thór (aneb typický výraz Asgarda ve svém křesle).
   Potom jsem zašla do SW místnosti, kde jsem stihla ještě kousek Psýché v boji, kde se rozebíral psychologický profil dokonalého vojáka.
   Následovala Tess s Méně profláknutými souboji. Pouštěli se více či méně známé fanfilmy se souboji. Od těch vtipných (ať úmyslně či nikoli) až k těm mistrovsky stvořeným. Např. zosobnění souboje jako lásky bylo opravdu…děsné na rozdíl od soubojů využívajících dokonalých bojových umění. Ale už natočení fanfilmu je něco v porovnání s ničím :).
   Po nějakém čase, kdy už začaly přímo fanfilmy se vším všudy, jsem opět zašla na DDR. Strávila jsem zde poměrně dost času, až do uklizení. Vrátila jsem se ještě na chvíli do SW místnosti, kde se stále promítalo a zůstala někam do prostředka LotR upravenýho filmíku od Gothmog Brothers, kdy jsem to zabalila a šla spát (to už jsem viděla několikrát, jinak bych neodešla :) – výborný kousek). Tato noc byla nádherná v tom, že v blízkosti nikdo nekecal :).
   
    Neděle:
   Ráno jsem chtěla vidět aspoň kousek SW koncertu, ale než se pustil, už jsem utíkala na přednášku o zbraních a technice vesmírného boje. Chudákovi Dragon Lordovi ale někdo nejspíš uzmul jeho materiály (na conu! – tyhle lidi narazit na kůl pro výstrahu!), tak mluvil, na co si vzpomenul. Nepřítomnost materiálů však mnoho nevadila. Mluvilo se o vesmírných bojích, o zbraních, které by se dali použít jak pro boj lodí, tak napadení planet, a taky o taktice. Samozřejmě zde byl opět zkritizován skon Prométhea (taková krásná lodička, fňuk…). „Dobrovolníci“ z publika doplnili přednášku o provedení simulace vesmírných manévrů.
   A schylovalo se ke konci. Už zbývalo jen maličko, tak jsem si sbalila a můj poslední bod programu byl SG Jubox 2, kde se pouštěli další music videa, z nichž mnohá byly z minulých nominací SG music video awards.
   Na konci vrazil do místnosti školník s otázkou, jak dlouho tu ještě budem. Odpověď zněla, že tak ještě hodinu (ještě bylo promítání), na což školník zareagoval velmi negativně a sklidil za to náš smích (to těsně poté, co zavřel dveře, ale pak tam zase vrazil s tím, že to myslí vážně :)).
   No, a to bylo pro mě zakončení. Vzala jsem batoh a rozloučila se s lidmi, budovou a vykročila na metro vstříc normálnímu (ehm...:)) životu.
   
   Tak co říci na závěr? Nekritizujte už Prométhea, ještě teď truchlím :). A neberte Antikům jejich sklo, buďme rádi, že to není z papíru (tedy, alespoň něco ;-)). Kdyby bylo všechno dokonalé, o čem bychom debatovali? :)
   
   Podle mě to byl za posledních pár let nejlepší Pragocon. Velmi jsem se bavila. Potkala jsem něco lidí, které jsem nějakou dobu neviděla a moc se těšila z přítomnosti přátel, kteří tam byli se mnou. Díky :).
   

Tento report taktéž na stránkách Siria

Tar-ara Istandil