Scon 2008

(Praha 14 - 16. 3. 2008)


    Pátek

      Je třeba říkat, že jsem se na con hrozně těšila? Myslím, že ne, takže k věci ;-). Před vchodem do budovy jsem potkala …kdo to tam byl… Revana (nebo Shortyho?) s Aegirem, které jsem dlouho neviděla, takže jsme krátce pokecali (pak už zas nebyla moc příležitost). Také jsem uzřela kámoše Elemmíreho, který si to rázoval z budovy conu (s Húrinovými dětmi v ruce) někam do pryč (no kam, do hospody, že jo :)), ale s příslibem, že se někdy i vrátí. Bylo fain ho vidět zas na nějakém conu, protože to poslední dobou nějak zanedbával (a ne snad? ;-)).

     Po registraci jsem se šla ubytovat, odložit nepotřebné věci a vyndat ty podstatné (třeba foťák ;-)). Na chodbách jsem uzřela moc pěkné obrázky, které sloužily jako ukazatelé místností s programem a dalšími věcmi. Musím pochválit, protože byly velice pěkné a velice zábavné.

     Ubytování bylo tentokrát ve třídě, což nás tedy zbavilo možnosti mít nějakou žíněnku nebo …ehm…koberec ke kotoulům, ale zase tam bylo méně lidí (a většinou jen nás z SGAP) a o poznání větší teplo (minulý rok jsem docela mrzla).

     Po ubytování jsem se vydala na průzkum situace. Hnedle pod schody se konalo uvítací, povětšinou objímací, kolečko s většinou osazenstva SGAP a jejích přátel. Bylo tam i pár nových tváří. O něco později mě přivítal Arling a Arianus - ten ve svém novém…gotic? (se v tom nevyznám) úboru, čímž se mu mě podařilo lehce vyděsit (když vám někdo přejíždí po obličeji jakýmsi drápem…;-)). Při procházení chodbami jsem také zahlédla velice zajímavý návod pro místní děti, jak poskytnout první pomoc při různých neštěstích. To by tak zajímavé ani nebylo, kdyby to neneslo název „Zlomte vaz až půjde o život“…což mi pro školáky přišlo jako poměrně zajímavá rada :-).

     Z přednášek jsem byla na Carterové na Atlantis. Sam mám moc ráda (přesto, že na Atlantis moc prostoru neměla), bohužel je teď nějak moc lidí, co tuto lásku nesdílejí. Přednáška se ale skládala spíše jen s videoukázek (a špatného vyslovení jména Weir, po mém rázném upozornění raději změněném na Elizabeth …a kdyby to byl osamocený případ, za celou dobu conu jsem stihla opravit pár „vejrových“ osob…lidi, cožpak to neslyšíte? Přestaňte číst jen ty titulky a aspoň u jmen poslouchejte, jak se vyslovují. Vždyť je to děsný…že jsem detailista? Jo, jsem :-). A když to není Weir, jsou to Asgardi nebo Kvasir nebo něco jinýho…).

     Pak jsem též byla na Úvodu do BSG od Tilliona, který si dával premiéru. Přednášku pojal velmi pěkně a vtipně, takže jsem se bavila. Druhou část věnoval puštění dokumentu, který jsem ale naštěstí ještě neviděla, takže jsem se podívala ráda.

     Následný večer probíhal jak jinak, než v duchu zábavy.

     Sobota

     Probudili mě brzo. Obvykle se pak na conech snažím tak hodinu znovu usnout a pak to vzdám. Okázale jsem ignorovala okolní zvuky a pak se s překvapením probudila, protože ve třídě nikdo (nepočítám nějakého lehce silněji oddechujícího člověka) nebyl. Takže jsem se vyspala…první noc conu a já se vyspím. Zajímavá změna ;-).

     Zamířila jsem na Klenotčiny Zahraniční cony. Tentokrát měla dvouhodinovku, protože hovořila hned o několika conech (to se někdo má, že si jezdí sem a támhle …ale já to taky vyzkouším ;-)).

     Ještě nesmím opomenout dekorativního prvku nádherného plyšového lachtana/tuleně?, který ležel na monitoru. V mezičase jsem se nad jeho roztomilostí rozplývala. Mno, byl prostě rozkošně milouškej ;-).

     Hned po Klenotce jsem měla přednášku já. O Symbolech brány. Lidé se na ni mohli dozvědět něco víc o podobách i fungování symbolů, odlišnostech u nás a v Pegasu, pokud dávali pozor, mohli se naučit i adresu domů (to by mě zajímalo, jestli si tu mou mnemotechnickou pomůcku někdo pamatuje ;-), na FF si vás odzkouším :-)). Asi nejzábavnější část obstaraly staré dobré chyby ve vytáčení adres, které člověk vlastně nemusí ani hledat, aby je našel ;-). V konečné soutěži obecenstvo příjemně potěšilo, neboť se na otázky chytalo docela dobře. Po skončení mi jeden člověk nahodil otázku, co se týče jednoho aspektu fungování adres, o které přemýšlím doteď a která ještě v conu sehrála svou úlohu ;-).

     Následoval Český dabing v SG-1 s režisérem Zdeňkem Štěpánem. Bylo to kratší, než býti mělo, ale to nevadilo. Pan Štěpán je příjemný pán, hovořil nejen o SG, ale též o dalších věcech, jako třeba Simpsonovi nebo své účasti jako kačer Donald (hlas též předváděl :)).

     A dále tu máme SGCA hru. Tyto hry mám velmi ráda, vždycky je při nich zábava. Tentokrát se jednalo o to, že byly pořízeny určité snímky a vyvstaly tím určité otázky. Měli jsme zjistit, kde se co nachází, případně, o co se jedná. Dostali jsme mapu okolních ulic a vyrazily do nich. Moje orientace je, řekněme…mno, slušně řečeno pod bodem mrazu. Samozřejmě se tedy jelo na teamy, takže jsme na to byli čtyři. Chvilku jsme pátrali spolu, ale pak se rozdělili do dvojic (popř. i jednotlivě), abychom pokryli větší oblast. Nejvíc jsem si asi „užila“ při luštění tajemného ASG (nakonec ASC). To bylo na zdi napsané graffiti a my měli zjistit, co to znamená. Jedna celá ulice byla pomalovaná různými znaky a já tam hledala význam. Dokonce jsem se ptala i kolemjdoucího civilisty (co si asi myslel :-)), ale význam ne a ne najít. Mám odtamtud spoustu fotek i videí (pro pozdější analýzu). I když nakonec jsem to našla někde úplně jinde ;-). Od té doby, kdykoli vidím nějaké graffiti, tak si na to vzpomenu a zaměřím se na nápisy. A tohle je pro někoho, kdo jezdí furt do Prahy, vážně utrpení ;-). Mmch., ta Praha je tím ale začmáraná, tyhlety exoty pochytat, vrazit jim do ruky houbu s kbelíkem a za nimi postavit dozorce s bičem. Normálně to člověk už ani nevnímá, ale když se na to zaměří, jako teď já, tak je to vážně hnus (většinou je to jen čmárání, jen o něčem se dá říct, že je to estetické).

     Bohužel, hledání se nám nějak protáhlo a dorazili jsme později (ale se vším). Málem jsem na konci vyhodila plíce (ta vytrvalost taky nic moc ;-)). Příště raději něco…bližšího (i když terénní BSG dobrodružství na minulém FF bylo skvělé ;-)).

     Další hodinu jsem se snažila nabrat energii a pak se šla podívat na Koudyho, který přednášel o Zbraních v SG a realitě. Mě ať někdo říká, že jsem fanatik ;-). Koudy má zbraně evidentně velice rád. Každá zbraň byla jeho oblíbená, jedna lepší jak druhá. I když musím přiznat, že vypadaly pěkně (i když osobně raději zbraně před příchodem střelného prachu). Kolovala i P90, což potěšilo :). Na konci přednášky mi Koudy několikrát zapózoval s nejrůznějšími jeho miláčky.

     A to už se blížil Galvečer. Na ten jsem samozřejmě zamířila, stejně, jako většina osazenstva conu ;-). Potěšilo mě, že, na rozdíl od minulého roku, jsem se dostala blíž pódiu (i když vidět bylo taky docela blbě, zvláště na věci níže položené). Někteří to řešili usazením se na žebřinách (i když sedět tam celý Galavečer moc lidí nevydrželo). Margh to celé natáčel a to z jednoho výklenku ve zdi. Myslím, že kdo měl foťák, má alespoň pár jeho snímků ;-). Zvláště, když pak Margh svůdně zapózoval :D.

     Na Galavečeru toho bylo mnoho. Osobně mě asi nejvíc dostaly Otázky Padmé Moravcové. Galavečer se věnoval třem hlavním „star“ tématům Sconu – Star Wars, Stargate a Star Treku. Došlo na porovnávání těchto tří fenoménů a to jak z hlediska obsahu, tak jeho fanoušků. Osobně tedy nemám ráda útoky jednoho na druhé, se kterými se dá občas setkat. Já mám ráda všechny (SW nejoblíbenější filmy, SG nej seriál a ST…mno, na tom jsem taky vyrůstala ;-)). Zde na Galvečeru to tedy bylo řešeno vtipně. Např. neoblíbené postavy z každého (Jar Jar, Wesley, Teyla). Bylo tam spousty narážek a to i na další seriály (např. když přišla Six – to je zvláštní, na každém conu se vždycky najde nějaký chlap převlečený za ženskou :)). Tomu, kdo neznal, mohly takto nějaké vtípky uniknout. Vedle sedícímu kamarádovi jsem musela občas poskytnout rychlé vysvětlení. Také mě blíže zaujalo přetahování několika „star“ postav ženského pohlaví o jednoho milionáře. Když se prozradilo, že se jedná o Huga z Lost, všechny se „přesunuly do předem připravených pozic“ aneb zdrhly, krom jediné. Konkrétně Tess, která mi svým výrokem i způsobem, jakým to řekla, zapříčinila slušný záchvat smíchu – „Já vlastně nechci ani toho chlapa…mě jde o ty prachy“ :D.

     Součástí Galavečera bylo i klasické divadlo o setkání „star“ světů + Harryho Pottera. „Jack“, klasicky nabízel při každé příležitosti nějaké SGC suvenýry. A všechna čest „Sam“, protože naučit se tolik technoblábolů, to je teda sakra výkon ;-). Ale i taková Padmé s Darth Vaderem byli skvělí (chudák Tess, té muselo být vedro :).) a samozřejmě i ST postavy. Veliký úspěch též sklidila srnka, která se občas přehnala přes pódium…ta mi dala :D.

     A poté následoval večer plný povídání a blbnutí. Poslední večer conu, kdy se chodí pozdě spát (případně vůbec) a kdy se lidi snaží využít naplno ještě ten čas, který zbývá, než se zase ocitnou v normálním životě.

     S pár zasvěcenými lidmi SGAP jsme řešili tehdy ještě tajnou věc ohledně vznikajícího fanklubu (chudák LAZYjohn byl vykázán i se svým nerozlučným foťákem). Po skončení přišlo na řešení problému se symboly na bráně, která vznikla na základě oné připomínky, o které jsem psala. K názornosti posloužila přítomná tabule. WiX se pokoušel prosadit adresu o dvanácti symbolech a přišel nápad i na dva otočné kruhy (na adresu planety a určení výchozího bodu, který je ovšem prakticky na nic ;-)). Mno, sranda byla ;-). Od symbolů se přešlo k písmu (taky můj obor ;-)) a dalším blbostem. Tabuli jsme do sytosti počmárali (ale pak jsem to smazala, nebudeme po sobě nechávat bordel, slušnost především ;-)).

     Pak jsem opustila třídu ještě s pár lidmi a pokračovali v kecání na chodbě, kde se dali potkat nejrůznější lidé, jak tam tudy pendlovali sem a tam a tam a sem. Například takový Flad. Toho jsem neviděla už pěkně dlouho a tady jsem konečně měla šanci s ním pořádně pokecat. Kecali jsme na chodbě, kecali jsme v herně a pak zas na té chodbě ;-). Taky si vzpomínám, jak jsem si říkala, že na mě něco leze, protože mě začalo škrábat v krku a žádné kafe ten pocit neumírnilo. Ale nedlouho poté jsem se dozvěděla, že nějaký chytrák použil dole slzák či co. Nakonec jsem přeci jen šla spát – na chvíli :).

     Neděle

     A zas se dostavil ten nepříjemný pocit, že conu bude brzy konec. Tedy bylo třeba co nejrychleji využít to, co se dá. Sotva jsem se tak nějak zkulturnila, část SGAP dostala takový „nevinný“ nápad, jehož výsledkem bylo, že než se Džejn nadála, seděla na židli přilepená úctyhodným množstvím lepenky, nemoha se hnout a to ani v případě, když se s židlí libovolně otáčelo. A když už tam tak pěkně seděla, proč ji nechat jen na jednom místě, že ano. Kluci ji tedy vzali a jali se navštívit nejrůznější zákoutí v budově. Občas se to tedy trošku přehnalo, když se vtrhlo na nějakou přednášku, ale lidé to brali většinou s humorem. Ono se tohle zase každý den nevidí, že ;-). Na nějakou přednášku dorazili s vysvětlením „ona se vzpírala, tak jsme ji trošku přesvědčili“. Konala se i podepisovací akce na lepenku (v SG místnosti, kde sice přednáška být měla, ale nebyla (což je docela škod, chtěla jsem na ni jít, měla být o stavění té krásné blikající Atlantis brány)). Za chvíli ovšem zase putovala nahoru do spací třídy, kde následoval pokus o spoutání ještě Shial. Nebylo však dostatek lepenky, pokus byl tedy neúspěšný. Nakonec byla ovšem Džejn vysvobozena a nikdo z hlavních aktérů jí nebyl zabit ;-).

     Odešla jsem na Sci-fi technologie, kde mi hlava šla lehce kolem. Ale bylo to docela zajímavé. Poslední na seznamu byla přednáška od Lyty o Hercích z Doctora Who. Tu měla minulý Scon, nicméně jediný člověk, který do té doby na conu zůstal a chtěl se jí zúčastnit, jsem byla já (ne, že bych si stěžovala, bylo to pak více…na objednávku, co jsem chtěla ;-)). Nyní se nábor dělat nemusel, lidi byli, problém byl, že nebyla přednášející. Mno, tak možná příště ;-).

     Ještě si mě odchytla Hypo a vrazila mi do rukou anketu o ST. Lehce zděšeně jsem na ni zamrkala a při vyplňování si bolestně uvědomovala, jaké mám díry.

     Z conu nás odcházelo víc pohromadě. Bohužel, brzy přišel okamžik, kdy se oddělili první lidé, pak další až pak zůstal člověk sám. To je vždycky smutné, cony končí. Ale útěchou budiž fakt, že zase přijde čas, kdy se bude konat nějaký další a člověk bude mít zase příležitost nasbírat zážitky a pořádně se pobavit.

Tar-ara Istandil